Jizerky - zimní spaní

Pátek 26.1.

Start na Maliníku se nám náramně vydařil. Dali jsme pivko a palačinky a moc se nám ven nechtělo, protože začalo pršet, ale paštikáři se jen tam něčeho nezaleknou, takže jsme nasadili čelovky a vyrazili na ty běžky. Jen tak nějak nebyl sníh. Jdeme pořád po asfaltu a safra, tady už přece byla vždycky stopa ... Na trochu starého sněhu plného jehličí jsme narazili až za hrází Černé Nisy a tady jsme se alespoň kousek svezli. Sníh ale končil kus za Závorami a to docela dramaticky rychle. Pak už jsme zase pěkně šlapali pěšky jako husy  zástupu. 

Noc na Babíku byla tentokrát nezapomentulná. Bohužel v tom horším slova smyslu. Vítr foukal od západu a tak nám tající sníh mrznul v rampouchy a rozfoukával hubený oheň. Čárovi už byla k ránu zima na nohy a až pak zjistil, že má spodek žďáráku zalitý ledem :-).

Sobota 27.1.

Od Bílé kuchyně se zase dalo jet na běžkách, ale bylo to jen pro odvážné nátury, protože stopa byla jeden led a vstávat ze země s běžkama a s batohem na zádech se ukázalo jako větší problém, než se původně zdálo. Olda to tady někde vzdal a běžky už pak celou dobu jen nosil pěšky.

Na Hřebínku jsme se občerstvili s hordou dalších běžkařů a popojeli kus pod Ptačí kupy. Pak už se stopa změnila v ledovou plotnu a následně se objevil asfalt, jak to už kolem Krásné Máří bývá. Naštěstí jsme to měli na lesáckou chatu už jen kousek, takže další noc byla v suchu a teplu u kamen.

Neděle 28.1.

Ráno jsem se vykulil ven. Sluníčko už vylézelo nad horizont a kolem ticho a mráz. Prostě nádhera. Po snídani jsme zamkli chatu a rozdělili se. Vašek si šel zajezdit na běžkách, protože tady už bylo více sněhu a my se odpojili a sestoupili dolů k Černému potoku. Ještě před tím jsem se ale vykoupal v rybníčku nahoře. Jen bylo třeba hůlkama trochu osekat led :-). Cesta pod Frýdlanstkým cimbuřím byla místy slušně ledovatá a navíc jsme táhli v rukách ty běžky, no ale nakonec jsme dolů nějak zdárně doklouzali a pak už v pohodě došli do Hejnic na vlak.